DOMÁCÍ TRASY

Němci z okolních hor říkali celkově ploššímu nejsevernějšímu cípu naší země Böhmisches Niederland, České Nizozemí, ale u nás se tenhle název Šluknovského výběžku nikdy neujal; však také má s přímořskými rovinami Holandska pramálo společného.

I ten nejkrásnější obraz dokáže zkazit ošklivý rám, tak po dlouhá léta hyzdily pohled z jizerských vyhlídek do Záhvozdí čmoudící elektrárny a povrchové doly v Žitavské pánvi na naší severní hranici.

Mnohé ryze české řeky mají svůj pramen v hraničních horách u sousedů, jednou z nich je Jizera, jež dala jméno celému pohoří, kde se rodí v podmáčených loukách vrcholových rašelinišť, v tisícimetrové výši na úbočích Smrku a Stogu.

Už staří latiníci v čele s Tacitem psali o řece Albis, pramenící daleko na severu ve Vandalských horách; zprávy o ní přinesli římští legionáři, mašírující za Caesarových časů celou Evropou. Malou...

Nevyšlápnout si při krkonošských toulkách na Krakonoše by byl neodpustitelný hřích. Jmenovec proslulého pána a strážce Krkonoš není sice ze zdejších horských obrů nejvyšší, dorostl na pouhých 1422 metrů nadmořské výše, ale je tak malebně rozložený v kosodřevinou vystlaném lůžku Kozích hřbetů, že je prostě neodolatelný.

Královecký průsmyk mezi Vraními horami a prvními výběžky Krkonoš býval v minulosti frekventovanou zemskou bránou české kotliny. Sirotčí vojska východočeských kališníků se tudy vydávala na slavné...

Nejstarší turistické značení u nás najdete v kraji pískovcových skal a barokních památek; historická skalní hřebenovka v Broumovských stěnách je společným dílem místního turistického spolku a benediktinských mnichů z kláštera v Broumově.

Jedním z nejméně dotčených koutů naší země stále ještě zůstávají Smrčiny, lehce zvlněné, mělkými údolími rozčleněné pohoří sahající od Kraslického průsmyku až k Bayreuthu. V sousedním Bavorsku tu pramení naše Ohře, zatímco u nás se rodící Bílý Halštrov teče do Saska;