Když se člověk vydá na pouť, nemusí jet do Španělska. Svatojakubská cesta vede i jižními Čechami ‒ a jeden z jejích úseků se nenápadně vine krajinou kolem Tábora. Objevila jsem ji náhodou, při tréninku na závody. A rychle jsem pochopila, že tohle není trénink, ale každodenní pouť krajinou. A to chci.
Text a foto: Květa Dvořáčková
Trénink, který nechci jezdit z donucení
Ultra závody jsou ta nejvíc nejlepší věc na světě. A tréninky jsou ta nejvíc nejhorší. Přijdu si při nich stejně zoufale jako tehdy, když jsem vozila kočárek s dětmi pořád po té jediné cestě od domu k silnici. Už tenkrát jsem si tolik přála vyrazit někam do krásné krajiny. Ale nic. Jen silnice. A městské bungaloviště. Žádné potěšení. Ale prostě jsem věděla, že je to třeba. Stejně jako je třeba trénink na kole před závodem. Nejlepší je dát kolo do vlaku, někam dojet a zpátky na kole. To si ale nemůžu dovolit dělat denně. Ale já nechci jezdit na kole z donucení! Odškrtávat dny… Prostě to zvládnu. Každý den ujedu šedesát kilometrů. Pořídila jsem si notýsek. Protože bez notýsku nemám přehled o tom, jak moc je to předsevzetí nereálné. Takže ty údaje v notýsku tak různě přepisuju a škrtám a vytrhávám stránky a odkládám… ale zítra už opravdu! Jenže je zima, listopad. První dva dny těch šedesát kiláků dám, ale díky kopcovitému Jistebnicku mi trochu zamrznou ústa i elán do dalších dní. Tak znovu. Od začátku. Třeba jen dojet od táborské kašny k rodičům. Pěkně zadem kolem Jordánu, Vranovskem a pak dál na Polánku.
Modrá tkanička v lesích
Sakra, to je ale hezká cesta. Trochu jsem v těch lesích zabloudila. Už delší dobu jedu po modré turistické značce. Koukám do mapy. Bez brýlí ten malý popisek nevidím. Fotím si to a přibližuji. Svatojakubská cesta. Tady? V Táboře? V Dobronicích? Je to tak. Takže já, stará milovnice poutních cest, nemám ani šajna o tom, že tahle cesta vede i u nás. Mám ji spojenou jen se Španělskem a Portugalskem. Hledám a uvědomuji si, že znak svatojakubské cesty už jsem tu dříve viděla. Není to jen mušle, to jsou i paprsky. Ty symbolizují různé cesty poutníků, co se tak pomalu šinou k jedinému cíli ‒ ke katedrále v Santiagu de Compostela.
Tento text je k dispozici pro placenou verzi časopisu Cykloturistika, kterou získáte členstvím v klubu online předplatitelů webu Cykloturistika. Zatím není možné sekci odemknout, jde o testovací režim obsahu