text Radmila Nováková a Martin Severa
foto autoři a Alexej Taukachou
Větrný mlýn
Velké Těšany Kroměřížsko
Větrný mlýn ve Velkých Těšanech je jedním z nejzachovalejších a nejvýznamnějších větrných mlýnů v České republice. Mlýn německého typu, známý také jako sloupový nebo beraní, vystavěl v roce 1830 větrný mlynář Josef Bartoň. V roce 1889 ho zakoupil Jan Páter pro svého syna Josefa. O rok později mlýn postihla vichřice, ale téhož roku byl opraven. Rod Páterů byl posledním rodem, který zde mlel obilí pro obyvatele okolních vsí (Bařice, Karolín, Vrbka včetně Velkých Těšan). Josef Páter zde mlel nejdéle, celých 46 let. V 60. letech 20. století, kdy se již mlelo moderními technologiemi, chátrající nemovitost vykoupil od Anežky Páterové Odbor kultury Okresního národního výboru v Kroměříži. Rozsáhlá rekonstrukce byla ukončena v roce 1975. Větrný mlýn je od roku 2014 národní kulturní památkou a spravuje ho od roku 1975 Muzeum Kroměřížska. Je celodřevěný a otáčí se kolem své osy podle směru větru. Doporučuji zvolit jako základnu Kroměříž a k mlýnu vyrazit po cyklotrase 5014. Vnitřní prostory působí na první pohled poněkud stísněně, sotva se sem vejde čtyřčlenná rodinka, ale když se rozkoukáte, pocit stísněnosti je pryč. Dřevo kolem vás působí uklidňujícím dojmem. Nicméně pár železných komponent tady přece jen je. Respektive tři. Hlavní hřídel, převodové ozubené kolo-pastorek a železné úchyty na čištění mlýnských kamenů. Asi největší raritou, kterou nikde jinde hned tak nenajdete, je dřevěná pastička na myši. Jakýsi malý podlouhlý domeček. Myš tam vleze za návnadou na kyvadlovou houpačku a když ji přeleze, ta se vrátí do původní polohy. Zpět myšička už nemůže a z druhé strany otevře dvířka mlynář. Ale abych nezůstal nic dlužen mlýnu samotnému: má tři podlaží: podemlýní ‒ přízemí s nosnou konstrukcí, mlýnici v prvním patře a zanášku ve druhém. Z přineseného obilí si sedláci odnesli veškeré produkty včetně otrub, až na to, co zůstalo pro mlynáře v dřevěné odpadní skříňce, v tzv. lubu. Od toho prý pochází rčení má něco za lubem. Alespoň to říkal můj průvodce. Ale není to prasynovec posledního mlynáře, jak se píše na internetu, nýbrž manžel praneteře posledního mlynáře. Mlýn je přístupný veřejnosti od dubna do září denně mimo pondělí. Cyklotrasa 5014 Kroměříž ‒ Staré Město.
Tento text je k dispozici pro placenou verzi časopisu Cykloturistika, kterou získáte členstvím v klubu online předplatitelů webu Cykloturistika. Zatím není možné sekci odemknout, jde o testovací režim obsahu