Každý má své výzvy
text Slávka Chrpová
foto Alexej Taukachou
Nedávno jsme si s cestovatelem a organizátorem festivalu Cyklocestování Martinem Stillerem posteskli, že v českém cykloturistickém světě už není žádná nová vycházející hvězda, která by opravdu znamenala nějaký převrat. Osobnost, která by přitáhla pozornost ať už svým výkonem, charismatem či schopností barvitě a živě interpretovat a předávat svoje postřehy a zkušenosti z cest dál jak v článcích, tak i na přednáškách. Že už tu chybí ti noví čeští Víťové Dostálové, Lucky Kovaříkové a Michalové Jonové, ale třeba i světoví Tilmanni Waldthalerové. Je jasné, že být druhým nebo třetím, kdo objede svět, už není tak atraktivní a že najít nové osobnostně i mediálně zajímavé a třeba i unikátní výzvy není jednoduché. V této souvislosti mě zaujala zpráva o jachtařské plavbě Golden Globe Race – nejtěžším nonstop sólovém závodě kolem světa. Během něj je nutné dodržet takové podmínky, které měli jeho účastníci při prvním ročníku v roce 1968. Není možné používat žádné GPS, žádné satelitní telefony, jen sextant, tabulky, papír a tužku. Možná by právě toto mohla být nová výzva i pro cyklocestovatele – vrátit se k podmínkám, v kterých objel svou šťastnou planetu Víťa Dostál. Vyrazit na cestu bez mobilu, navigace, satelitního telefonu či internetu a po trase být v kontaktu s blízkými jen díky dopisům a balíčkům zaslaných na ambasády. Právě tento zásadní rozdíl ve Víťově a dnešním pojetí cestování si připomínáme i v tomto vydání, a to díky dvacátému pátému výročí jeho příjezdu z tříroční cesty kolem planety.
Jedna výzva tu ale je a stále čeká. Čeká na odvážnou Češku, která by se vydala na sólo cestu kolem světa bez přerušení. Taková žena se zatím u nás ještě nenašla. Hlavní důvody, proč je nejen u nás, ale celkově po světě tak málo žen, které si troufají vyrazit do světa na vlastní pěst, nám objasnila v hlavním rozhovoru tohoto čísla holandská cyklistka a vlogerka Hera van Willick. Ta sama projela bez jakékoliv podpory 51 zemí!
Ale nejen z cest kolem světa je cyklistova duše živena. Když má někdo v sobě umění vyprávět, stačí zajet i třeba jen do jedné země a je z toho článek jako víno. Právě takový dar má Pavel Kadlíček, který se vydal letos na jaře do šťavnaté Kostariky a do tohoto čísla si připravil emočně i zážitkově poutavé vyprávění.
I za humny třeba v Bavorském lese najdete nádherné cesty pro ježdění a také výletnické skvosty, jak v článku o přejezdu této oblasti dokládá její znalec fotograf Jakub Kasl.
Abychom vám ale takovéto krásné zážitky, a to nejen z cest kolem světa, mohli i nadále přinášet, připravovat odborné a dobře literárně zpracované články, je zapotřebí mnoha redaktorů a externích spolupracovníků. Pro zajímavost: toto poslední vydání připravovalo třicet autorů. Dát celý časopis dohromady je výzva zase pro mě. Jak velká výzva bude za současného zdražování cen tisku, balného i dopravy a energetických strašáků moje úsilí o to, aby časopis pokračoval dál, to bude otázka. Možná to bude větší výzva než objet celý svět na kole. Jestli mi v tomto úsilí chcete pomoci, prosím podpořte vydávání časopisu jeho předplacením. Bez vás tuhle pomyslnou jízdu nezvládnu. Ale já pevně věřím, že se tu na stránkách společně sejdeme v únoru při otevření 29. ročníku.
Pěkný podzim za celý tým přeje Slávka Chrpová