Nový roh, nové zákoutí, ať vás nic nermoutí

Mnoho lidí chodí stále stejnými cestami a nikdy žádnou jinou. Mají naučené a ustálené své cestovní směry, zažité rituály. Nějak tomu nerozumím, možná se tam v těch svých uličkách cítí bezpečněji.

Já to mám opačně, vždy mě zajímalo, co je o kousek dál, vedle, co je za horizontem. I v takové malé obci, jako je Sobotka u Českého ráje, ze které pocházím, se snažím pokaždé jít nějakou jinou cestou. Jsem šťastná, když objevím místo, kudy jsem ještě nejela. Třeba i jen spojku mezi ulicemi nebo cestami. Roh, zákoutí.

Teď jsme byli všichni zavření v té své obci. Vím, že je to pro mnohé z vás náročné, a téměř všichni polemizujeme o smyslu tohoto nařízení. Ale možná právě teď je doba si tu svoji obec pořádně prozkoumat. Prolézt ji do co nejmenšího detailu. Kdy jindy než teď? Nahlédněte do mapy.cz, určitě tam objevíte něco, o čem jste neměli ani tušení. Nebo si najděte nějakou starší mapu a podívejte se, jak se měnila vaše obec v čase. Kde se zboural ten který dům, kde vznikla nová ulice, nová čtvrť, jiné naopak zanikly.

No a když už si opravdu myslíte, že máte všechny ulice, všechna místa probádaná, pozastavte se třeba nad názvy ulic v okolí. Já jsem nějaký pátek bydlela v ulici Plk. B. Petroviče v Dobříši. Přesto jsem až doteď nevěděla, kdo to byl. A hlavně, co znamená to B. Nejdelší ulice v Dobříši se totiž jmenuje po ukrajinském vojákovi, který vůbec nebyl plukovník – to je to Plk., ale nadporučík, a vlastním jménem se jmenoval Jakov Alexejevič Kozlov. B. znamená Bogun a jde o krycí partyzánské jméno. Jeho jednotka působila v přilehlých brdských lesích. Jako osvoboditel města jednal s německým velitelem, a to ve vypůjčené československé uniformě s hodností plukovníka. No a od toho ten plukovník… Ulic se jmény generálů, plukovníků, nadporučíků je u nás celá paleta. Ale nejde jen o ty ruské či ukrajinské hrdiny, ale i o osobnosti našeho veřejného života. Víte například kdo to byl Emanuel Podgorný, Rudolf Plajner, Jindřich Nygrín, Čeněk Vosmík, Bedřich Nikodém, František Hajda, Msgre. Bohumil Stašek nebo bratři Koletové, Hovůrkové, Vítězslava Kaprálová či Amálie Škrášková? Na mnohé z těchto jmen jsem narazila při kontrole databáze adres vás, čtenářů. Některé názvy ulic jsou opravdu hodně zvláštní, nejvíce mě zarazila ulice s názvem Za GZ. Co byste si tak tipli, že by to mohlo znamenat? Mrkněte se. Dokonce jsem zjistila, že ulice s názvem Chrpová se nachází v patnácti městech. Tu bych chtěla, myslím tu cedulku.

Zajímavý původ mají i různé lokality. Můj kamarád například bydlí v ulici Na Kole. Sám cyklista se kdysi velice zaradoval, že bude bydlet v tak skvěle pojmenované ulici. Později bohužel zjistil, že s cyklistickým kolem to nemá nic společného, ale že se tu popravovalo lámáním v kole, stínáním a věšením…Věřím ale, že vaše zjištění budou optimističtější…

Možná máte v okolí také nějakou takovou záhadnou ulici nebo lokalitu s historií. Zapátrejte, určitě nějaký skvost najdete. A pokud jste už opravdu všechno vyčerpali, pak se můžete přidat k některé z charitativních lockdownových výzev Radomíra Čížka. Například jezdit na jeden kopec sem a tam a vystoupat tak na svůj Gerlach či dokonce Everest. Organizátor projektu projel 14x tam a zpátky svou 3,5 km dlouhou rodnou obec Vikýřovice při pokusu o co nejrychlejší ujetí 100 km. Vybírá tak finanční prostředky na dobročinné účely iniciativy Děti dětem a nadace Kola dětem. Za normálních okolností byste jistě v takové akci těžko hledali větší smysl, teď ale určitě má své opodstatnění.

 

Přeji svěží jarní poježdění snad brzo nejen kolem „komína“.

 

 

Slávka Chrpová