Dvacet let s Cykloturistikou
text Slávka Chrpová, foto Alexej Taukachou
Prvního května uplynulo dvacet let od doby, kdy jsem začala poprvé připravovat tento ojedinělý časopis. Slavím tedy takové malé soukromé výročí. Myslím, že je proto na místě si trošku zabilancovat a ohlédnout se za těmi dvaceti lety.
Pamatuji si to jako dneska. Seděla jsem tehdy s teď už bývalými kolegy z V-Pressu v kanceláři ve Strojírenské ulici v Praze. Byli na mě tři a já měla pořádně stažené pozadí před těmito ostřílenými novináři, zkušenými cyklisty a současně majiteli. Opravdu vzbuzovali respekt. Šlo o pohovor na post nového redaktora a později šéfredaktora tohoto časopisu. I když už od ledna 2003 patřil V-Pressu, stále zůstával jeho šéfredaktorem Jirka Říha, který se ale v dubnu téhož roku rozhodl, že už tuto pozici zastávat nechce. A tak se hledala náhrada. Byla jsem doporučena mým učitelem z Fakulty tělesné výchovy a sportu a byla jsem přijata. Započala tak dlouhá a stále se zrychlující jízda. Nejprve jsem se rozjížděla zvolna. Korigovala jsem příchozí texty a v podstatě plnila spíš roli korektora než redaktora. Díky mým zkušenostem z vydavatelství Ikar a Universum, které tehdy už patřily pod velkou německou společnost Euromedia Group, nebyla moje reakční startovní rychlost v Cykloturistice příliš dlouhá. Navíc v celém kolektivu „veláků“ panovala přátelská atmosféra malé soukromé firmy. I když to občas nebylo mezi téměř samými technicky založenými chlapíky jednoduché, postupně jsem si vybojovala své místo na redakčním „slunci“. V čísle 11/2003 už jsem tak v tiráži vedená jako šéfredaktorka. Poradu, kdy mi kolega Severin oznámil tuto novinu, si pamatuji do dneška. Od té doby jsem do tisku dodala 170 vydání, přečetla asi patnáct tisíc tiskových stran, napsala třicet cestopisů, nepočítaně zpráv do mozaiky a dalších tematických článků. Zhruba do sto padesáti čísel jsem připravila rozhovor se zajímavými osobnostmi československé cykloturistické scény. V posledních třech letech to byly dokonce dva rozhovory do každého čísla. Roku 2021 k této redakční práci přibyla ještě komunikace s vámi čtenáři, inzerenty, tiskárnou, distributorem, správa a příprava webových stránek, sociálních sítí a také e-shopu. Stala se z toho one woman show. Ono té práce bylo ale i tehdy hodně. Až do roku 2011 jsme vydávali deset čísel včetně Dovolené na kole ročně. Když se podívám na data uzávěrek, kdy byla čísla v sezoně expedována v podstatě po třech týdnech, měli jsme i tehdy dost napilno.
Za těch dvacet let se událo z mého osobního pohledu mnohé. Díky Cykloturistice jsem objevila možnost cestovat na kole, na základě rozhovorů a setkání na veletrzích i v dalších médiích jsem poznala řadu zajímavých osobností, naučila jsem se orientovat v kolech a jejich komponentech, ve výrobcích i distributorech jednotlivých značek, objevila jsem mnoho krásných míst nejen v Česku, ale i po celém světě. Bohužel jsem se musela vyrovnat i s odchodem pětice kmenových autorů do cyklistického nebe. S touto skutečností jsem se srovnávala jen těžko. Zvláště po převzetí vydávání časopisu mi matadoři časopisu Ivo Hrubíšek, Michal Třetina, Jirka Juřík, Romek Hanzlík a naposledy odejivší Jára Krejčí velmi chyběli. Jára mi ale v posledních dnech svého života ještě hodně pomáhal a věřil, že časopis bude žít dál. Díky, Járo. Doufám, že se tam shora všichni usmívají, fandí mi a posílají sílu při uzávěrkách a ve chvílích, kdy se ne všechno daří, jak bych si představovala. Mě ale tato práce stále baví a možnost být stále blízko vám čtenářům, kolům, cestování, zajímavým osobnostem vnímám jako osobní výhru. A tak to vypadá, že v té jízdě budu pokračovat dál.
V příštím roce by měla Cykloturistika vstoupit do svého třicátého ročníku a následně číslem 1/2025 oslavit své třicáté narozeniny. Já doufám, že budu při tom, a že to oslavíme i s vámi čtenáři třeba nějakým jubilejním cykloturistickým setkáním. Budoucnost časopisu je totiž hlavně ve vašich rukou.
Těším se někde při jarním výjezdu na kole na viděnou
Slávka Chrpová
P.S. Toto číslo je věnováno zčásti Lužickým horám a Šluknovskému výběžku, oblasti, kterou bychom vám rádi doporučili na dovolenou nebo třeba jen prodloužený víkend. Je to oblast, v níž kam se vrtnete, tam najdete nějakou zajímavost. Spousta rozhleden, objektů lidové architektury, krásných výhledů, vodopádů, pozůstatků hornické i sklářské činnosti, sakrálních památek a ohromujících skalních reliéfů na pětníku. Oblast malebná, zadumaná a dojímající.