zahraniční region
Kraj plný vodopádů okolí řeky Krka
text Slávka Chrpová
foto autorka, Alexej Taukachou a uvedené zdroje
O vodopádech na řece Krka jste určitě všichni někdy slyšeli, a pokud jste je i navštívili, je to nejspíš jediný cíl ze stejnojmenného národního parku. Skradinski buk, jak se správně jmenuje ten nejznámější vodopád na tyrkysové řece, je ale pouze zlomek toho, co okolí na sever od městečka Skradin nabízí. Kromě fantastických panoramatických vyhlídek na kaňon Visovackého jezera a parádních koupaček v průzračně čisté a sladké vodě jsou tu k vidění a navštívení další méně profláklé vodopády jako Roški slap nebo Manojlovac, autentická místa jako pravoslavný klášter Manastir Krka, římský vojenský tábor Burnum, hradní zříceniny Nečven a Ključica či ostrov Visovac. Ke všem se dá dostat na kole po malých silničkách nebo makadamových cestách.
Region kolem řeky Krka jsem chtěla navštívit už delší dobu. Asi před čtyřmi lety jsem viděla na veletrhu For Bikes stánek tohoto regionu, kde vystavovatelé měli poměrně dobře zpracovanou mapu tras s názvem Krka bike. Na můj dotaz, jestli jsou trasy vyznačeny i v terénu, zazněla kladná odpověď. Moc jsem si přála, abych vám tento méně známý kraj mohla představit. Podařilo se mi to především díky vstřícnosti Chorvatské centrály cestovního ruchu.
To, že byla oblast kolem dolního toku řeky Krky vyhlášena národním parkem už v roce 1985, svědčí o její jedinečnosti. Nechci vás unavovat, kolik druhů vzácných rostlin a živočichů se tu nachází, ale třeba jen v řece plave deset endemických druhů ryb – a že se to jimi ve vodě jen hemží.
Rurální Rupe jako výchozí místo
Většina návštěvníků si volí výchozí místo do národního parku městečko Skradin, které se nachází na ústí řeky Krky do Proklanského jezera. To už vlastně tvoří přirozenou spojnici řeky Krky s mořem. Až do Skradinu lze také doplout na lodí. Právě po řece jsem toto město navštívila několikrát. Vždy jsme ale šli jen na prohlídku vodopádů.
My jsme si ale jako výchozí bod zvolili vesničku Rupe, která už od pohledu na mapě vypadala celkem rurálně – že by tam život mohl plynout ještě trochu postaru. A i v reálu to tak opravdu bylo. Úzké uličky, kde projede sotva jedno auto. Domky naskládané při silnici, různě při- a přestavované, s mnoha schody a neskutečně bariérové. Mezi nimi hlavně babičky, které po nich běhaly jako srnky. Stejně jako majitelova maminka, která nám říkala duša moja, stále něco kutila, loupala, krájela a pracovala od východu slunka na veliké zahradě. Při jeho západu se pak sesedla se sousedkami na staré dřevěné židli přímo uprostřed náměstíčka, kde všechny tradičně klevetily.
My jsme si také trošku popovídali se starousedlíky. Nebylo pro ně lehké v osmdesátých letech přijmout fakt, že území kolem Krky bude vyhlášeno národním parkem. Byli například zvyklí, že si mohou pro svoji potřebu a zpestření jídelníčku nachytat ryby, kvůli ochraně fauny se to ale nyní nesmí. Také příliv turistů v sezoně nevítají všichni. Ceny pohonných hmot totiž rapidně stoupají stejně jako ceny potravin v obchodech. Proto se snaží si vypěstovat co nejvíce produktů sami a být co nejvíce soběstační. Mnoho usedlíků má i vinohrady a olivové hájky.
Kaňon i náhorní plošina
Vesničku Rupe jsme zvolili jako výchozí místo také proto, že se nacházela uprostřed národního parku. Ze Skradinu je to totiž k další místům, kde lze přejet Krku, daleko. Kaňon se dá překonat jen na čtyřech místech – ve Skradinu, loďkou přes ostrov Visovac, u vodopádu Roški slap, na severu mostem u obce Ivoševci a pak až v Kninu. Všechny tyto mosty jsou určující pro plánování tras. Pro plánování je důležitý také ještě jeden fakt, že větší část oblasti tvoří náhorní plošina, která je rozdělena právě kaňonem Krky. A ano, k řece a od ní to je z kopce a pak do kopce, ale všude mimo kaňon to frčí náramně. Skutečnost, že je to hlavně ve východní části národního parku spíše po rovince, nás mile překvapila.
Při plánování tras jsme se také snažili, aby na trase byly zajímavé cíle a byla stihnutelná během jednoho dne, a to i s návštěvou a také vychutnáním si atraktivních cílů.
Trasa k Manastiru Krka a k římskému táboru Burnum
start a cíl: Rupe
počet km: 58 km
náročnost: střední, z 80 procent po asfaltu
Pokud se tak jako my ubytujete v Rupe, je to na náhorní plošinu ještě sto výškových metrů serpentinami. Jedná se ale o pozvolné stoupání, vykoupené pěknými výhledy na protilehlé kopce Mali a Veliki Debeljak, což v překladu znamená malý a velký tlouštík. Jakmile se dostanete do obce Ičevo, je vyhráno. Pak se celou dobu pohybujete v konstantní výšce 230 m n. m. Z Ičeva do Kistanje jsme to brali po prašných cestách, které se ale postupně mění na asfaltové. I sem se občas nějaké to euro z EU dostane. Tady jsme našli poměrně dobrý obchod, hospodu, ale především pekárnu. V Kistanje už je mnoho návěstí na Manastir Krka. Ten se nachází na pravém břehu řeky a sjíždí se k němu dvě stě výškových metrů. Řeka Krka tady teče opravdu pomalu a je díky vápencovému podloží úplně průzračná. Před branami kláštera jsou vždy strážci parku a pohlídají vám kola, jeden z nich vás pak po klášteře provede. U vstupu je pitná voda, která je i v parném létě neuvěřitelně osvěžující. Samotný klášter nás velmi mile překvapil. Jde o pravoslavný činný klášter, kde se připravují a učí mladí mniši. Ti se pohybují mezi turisty naprosto bez potíží. Klášter byl postaven na římských ruinách a pod ním se nacházejí římské katakomby, kde se ukrývali původní křesťané. Katakomby sice nemají rozlehlost jako například ty v Římě, ale i tak jsou pěkným dokladem zdejšího působení prvních křesťanů. Hlavní sál plný ikon sloužící jako jídelna má tvář stále využívaného, a přitom starobylého prostoru.
Od kláštera se dá dojít přímo k řece a místo má neskutečně uklidňující duchovní atmosféru. Kdybychom neměli ještě dvě třetiny trasy před sebou, určitě bychom se zdrželi déle.
Stoupání zpět do Kistanje se odvíjelo po stejné cestě, co jsme přijeli, dvě tři strmější zatáčky, jinak pohoda. Po nepříliš frekventované silnici D65 jsme po pár kilometrech narazili hned u silnice na vojenský tábor Burnum z přelomu starého a nového letopočtu.
Je to jedna z těch památek, o které jste zřejmě nikdy neslyšeli. Jde v podstatě o malý amfiteátr, který byl vyhrabán ze spárů náletů a křovisek a nově zrestaurován. Nedaleko od něj vpravo od silnice se nachází ještě pěkné dva původní oblouky, které se zachovaly z budovy, kde bylo umístěno velení tábora. Vše ostatní, tedy archeologické vykopávky, se nachází na druhém břehu Krky ve velkoryse pojatém muzeu kousek od Poljane. (O něm více viz blok). Než jsme k němu ale dojeli, zastavili jsme se na vyhlídce na vodopád Manojlovac. K ní jsme se dostali po pár metrech z vojenského tábora. Výhled je famózní jak na vodopád, tak také na velmi prudkou zatáčku řeky Krky. O tom, že Manojlovac stojí za vidění, svědčí fakt, že tuto nádheru sem přišel obdivovat 17. dubna 1875 také císař František Josef I., na jehož památku zde byla instalována deska.
Jak jsem již zmínila, muzeum Burnum je na protějším břehu Krky, tedy je nutné k ní sjet a opět vyjet nahoru. Po prohlídce muzea jsme pokračovali nejprve po prašných cestách, které se občas mění v asfaltové, za další historickou zajímavostí, a to zříceninou hradu Nečven. Památka pocházející ze začátku 14. století a sloužící jako strážní hrad spojující jih a východ Dalmácie procházela menší rekonstrukcí. Sama zřícenina není nijak rozsáhlá a víc než ji samotnou jsme obdivovali strmě padající stráně pod ní a skalní ostroh, který se vypíná nad řekou. Ostatně byla dobyta už v 15. století Turky, tedy z ní toho moc nezbylo.
Po menších silničkách jsme projeli po příjemné rovince vesničky Morato a Bogatić a napojili se pak na větší cestu vedoucí k Roškému slapu. Na této cestě je ale provoz minimální a sjezd k řece by se dal díky krásným výhledům na vodopády a kaňon řeky nazvat cyklistickou nirvánou. Po přejetí mostíku jsme tak byli opojeni zážitkem z panoramatického sjezdu, že nás výjezd od vodopádu do Rupe ani nijak nezaskočil.
Další trasy v tomto regionu naleznete v tištěné i elektronickév verzi časopisu. Časopis můžete zakoupit zde.
praktické informace
vzdálenost lokality z Česka a doprava
autem ‒ 950 km, asi 9,5 hodiny
letadlem ‒ do Splitu létají v sezoně přímé lety společnosti Czech Airlines a Smartwings, Croatia Airlines pak operuje lety s přestupem v Záhřebu, ceny se pohybují od 4000 Kč.
sezona
od května do října, při pobytu v červenci a srpnu je však nutno na kolo vyrážet zpravidla velmi brzy ráno a vracet se kolem poledne, pak bývá moc teplo
doporučené mapy
Skládací mapka Krka Bike 1 : 50 000, zde je zakresleno a navrženo 14 tras. Ty jsou rozděleny na MTB, silniční, anebo trekingové, tedy od těžkých po lehké. Trasy jsou jak očíslovány, tak také označeny písmeny M (MTB), T (trek), R (road), a stejná čísla a písmena má i značení v terénu. To je celkem dobré, ale je lepší ho kombinovat s mapou nebo mít puštěné mapy.cz. Na mapě Krka Bike jsou uvedeny i GPS souřadnice cíle i startu, obtížnost ve škále 1 až 4, převýšení a délka trasy. Většina tras tvoří okruhy. My jsme se okruhů drželi jen částečně a kombinovali jsme jich více dohromady. Mapy mají k dispozici zdarma v infocentrech. Jediné, co bych jim vytkla, je, že grafik vedl linii trasy přímo v cestách, takže pak dobře není vidět velikost a povrch cesty.
ubytování
Apartmán Nika a Krka Fairytale village v Rupe, Florian Žižić, u tohoto pohostinného majitele jsme byli ubytováni k velké spokojenosti my. Nabízí jeden pěkně vybavený apartmán v srdci Rupe a tři pohádkové chaloupky na zahradě pod vesnicí s veškerým zázemím a kuchyní s venkovním posezením, velmi vhodné pro rodiny s dětmi.
www.chorvatske.cz/ubytovani/apartman-nika-krka-skradin.html
Rupe 113bb, 22222, Skradin, Chorvatsko
Seosko domačinstvo Peace, Pletikose 14, Brištane, Drinovci, www.facebook.com/agroturizam.peace
Kempa Europa nedaleko obce Laskovica, www.camping.hr/hr/kampovi/europa
Kemp Marina nad Skradinem, www.camp-marina.hr
turistické informace
Infocentrum Laškovica naprosto stranou šíleně přelidněného infocentra ve Skradinskim Buku či Skradinu. Disponují mapami Krka Bike, ale je zde i půjčovna elektrokol a venku také nabíjecí stanice. Jsou tu znalí i bikových cest. recepcija.laskovica@npk.hr
Infocentrum Skradin, Trg Male Gospe 3, 22222, Skradin, Chorvatsko
webové stránky
www.dalmatiasibenik.hr – stránky Turistického sdružení regionu Šibenik
www.np-krka.hr/stranice/bike-routes/289/en.html
bike.too.hr/rute/cestovni-biciklizam/ – zde najdete popis jednotlivých tras vyznačených v mapách Krka Bike včetně kilometráže a možnosti stažení gpx souborů.
Zde najdete gpx tras, které projeli autoři.