Město zdraví a sportu
…a samozřejmě lázeňství. Mariánské Lázně jsou díky své různorodosti pramenů jedinečné – každý z více než čtyřiceti pramenů má odlišné složení a léčivé účinky. Jenže pobyt v lázních, to dnes není jen lehnout si do vany a upíjet minerálku na kolonádě. Klientela se změnila, lidé začali intenzivněji vnímat životní styl, více pečovat o své duševní i fyzické zdraví. Začala sem jezdit mladší generace. Souvisí to se změnou technologií, úrovní diagnostiky a celkovým přístupem ke klientům. Mariánské Lázně vycházejí novým trendům vstříc. Navíc jsou obklopeny nádhernou přírodou, kam si můžete vyrazit i na kole.
text a foto Martin Severa
V Mariánských Lázních se léčí široké spektrum onemocnění, především díky bohatství místních přírodních léčivých zdrojů – minerálních pramenů, rašeliny a plynu CO₂. Lázně jsou zaměřeny na nemoci pohybového aparátu, ledvin a močových cest, dýchacích cest, zažívacího traktu, metabolické poruchy a cukrovku, onemocnění srdce a cév, gynekologická onemocnění i onkologické stavy po léčbě.
Rašeliniště Kladská ‒ ideální místo pro kochání
délka trasy: 55 kilometrů
start a cíl: Mariánské Lázně
obtížnost: středně těžká
Jsou dva typy cyklovýletníků. Ten první je kochací typ, který jede nazdařbůh, trasu vybírá průběžně a podle pocitu. Často zastavuje na vyhlídkových místech a já mám pocit, že po vzoru doktora z filmu Vesničko má středisková recituje Máchův Máj. Druhý typ potřebuje cíl. Také si vychutnává krásu přírody, ale nepotřebuje k tomu básnické střevo. Oba však spojuje radost z vyjížďky a také to, že cesta je cíl.
Patřím do typu číslo dvě a pro první vyjížďku jsem si stanovil cíl: rozhledna Krudum. Vyrazil jsem po silnici směr Kladská, která má i cykloznačení 2136. Ač klasická, lesy obklopená silnice, přesto je na začátku dopravní značka zákaz vjezdu motorových vozidel. Několik aut jsem i navzdory tomu potkal a až na cestě zpět jsem zjistil, že zákaz vjezdu platí jen v intervalech, kdy tudy pětkrát denně jede autobus. Kdo ho poruší a na autobus narazí, musí couvat. A to hezky dlouho.
Pětikilometrové stoupání hned po ránu moc důvodem ke kochání není, naštěstí z prvního dnešního vrcholu následovala odměna v podobě příjemného sjezdu do osady Kladská. Spatříte jedno z nejkrásnějších míst v území CHKO Slavkovský les. Můžete se občerstvit v Myslivecké hospůdce, ale pokud jste pravověrní cyklisté, postačí energetická tyčinka a hlavně ‒ energii nasajete z okolní přírody: krajině dominují louky, rybník a rašeliniště s dřevěnými chodníčky.
Tahle scenérie zaujala už v roce 1875 knížete Schönburg-Waldenburga, který zde nechal postavit srub, později lovecký zámeček a do konce století zde vyrostlo dalších pět objektů, které dodnes tvoří základ osady. Tím byla založena tradice a věhlas Kladské. Svého času, ještě za života knížete, byla druhým největším revírem v Čechách. Ještě dnes je jednou z mála uznaných státních honiteb.
Chvíli mi trvalo, než jsem odolal projít se touto scenérií, nakonec jsem ale nasedl na kolo a uvědomil jsem si, že tudy pojedu cestou zpět.
Podivný název rozhledny Krudum mi v hlavě rezonoval tak, že hlavním motivem dosažení cíle byla zvědavost. Snad se to dočtu na nějaké tabuli, až tam přijedu. Po dvou kilometrech od Kladské odbočím ze silnice doleva na cyklostezku 2140, což je zároveň i červená turistická. Lesní cesta je zpevněná, aby po ní mohli jezdit i lesáci, vlevo i vpravo lesy a kladské rašeliny, a pokud se chcete kochat, tak můžete na chvíli zastavit u Mýtského rybníka. A klidně můžete být zvědaví na nečekané krásy přírody. Nebudete zklamaní. Ostatně, ta zvědavost je i základem pro to, aby se dostavilo dobrodružství. Po pěti kilometrech se znovu napojíte na silnici 210, která vás dovede až k rozcestníku Lobezské údolí. Odtud nás čeká asi tříapůlkilometrové stoupání s převýšením 200 metrů po šotolině až k rozhledně Krudum. Posledních padesát metrů má svah sklon stejný jako střecha. Hrubá šotolina klidu nepřidá a při silnějším záběru se vám kola protočí.
Kladská: Nadmořská výška 820 metrů a soustava deseti rybníků předurčila toto místo k tomu, aby pomohlo při průmyslovém rozvoji kraje. V 16. století se na Slavkovsku rozvíjelo hornictví, a protože místní zdroje neměly dostatek vody na vypírání horniny, byla v letech 1531‒36 vybudována tzv. Dlouhá stoka. Ta brala vodu právě z kladské soustavy rybníků a přiváděla ji do Krásna a Horního Slavkova. Na svou dobu to bylo jedinečné dílo co do rozsahu i způsobu provedení. Sama stoka je dlouhá 24 kilometrů, měla navíc obdivuhodnou síť kanálů dlouhou 30 kilometrů. Napájela 52 rudných mlýnů, překlenovalo ji 35 mostů, její tok upravovalo 14 stavidel a byla široká dva metry. Dlouhá stoka zůstala zachována do dnešních dní, i když již dávno neslouží účelu, pro který byla vybudována.
Rozhledna Krudum ‒ jen pro silné povahy
Dosažení každého cíle považuji za odměnu. A nadstavbu cíle za bonus. Jenže pro onen bonus jsem musel do výšky třiceti metrů vyšlapat 151 schodů po úzkém kruhovém schodišti. Závratěmi moc netrpím, ale tahle rozhledna je fakt jen pro silné povahy. Když je dobré počasí, lze dohlédnout na hřebeny Krušných hor nebo až na vrcholky Smrčin v Bavorsku. Já se celou dobu díval raději pod nohy. Nahoru jsem vyšplhal jen díky zvědavosti, jak to tam nahoře vypadá. A k pocitu dobrodružství stačilo je shlédnout dolů.
A jak je to s tím podivným názvem? Lingvisté se domnívají, že pochází z keltského crum (kulatý) a dun (pevnost), což by znamenalo kruhová pevnost. Místní obyvatelé se po válce rozhodli přejmenovat podivně znějící Krudum na Chrudim, ale nakonec se to neujalo, a tak je to od roku 2009 opět Krudum.
Ke konci 19. století nechal pod vrcholem Krudum postavit kamennou, deset metrů vysokou rozhlednu místní rodák Andreas Kempf. Odtud také původní název Kempfova věž. Od roku 2008 zde stojí ocelová věž s vrcholem rozhledny ve výšce 865 metrů.
Z rozhledny Krudum lze dohlédnout a hřebeny Krušných hor nebo až na vrcholky Smrčin v Bavorsku
Víte, co je na všech vyjížďkách nejlepší? Nejen cíl, ale i instituce návratu. Není to ale jen samotný příjezd z výletu. Návrat je v hlavě po celou dobu cesty zpět. S vidinou sprchy nebo vítání se i líp kochá. Už nespěcháte, můžete si tedy klidně zarecitovat kousek z Máje. Aby cesta zpět nebyla stejná, odbočil jsem po pěti kilometrech na osadu Rovná a těsně před ní jsem se u zaniklé osady Vranov vydal doleva po turistické zelené, na mapě označené jako E3, která mě dovede zpět do Kladské.
Na této lesní zpevněné cestě vlnovkového profilu (kousek nahoru, kousek dolů) jsem si připadal téměř slavnostně. Pocit splnění cíle, zážitek z vysoké rozhledny, nastoupání výšky i počet ujetých kilometrů, to vše člověka naplňuje. A tady je důležitý další pocit: nic nemusím, jen vím, že můžu. Kilometr před Kladskou jsem se zastavil u Kyselého jezera a s ním spojeného Černého rybníku. Prý jsou to jedny z nejkyselejších vodních ploch v Evropě, a to díky louhovaným rašelinám. Pohled na vodní hladinu vyvolal pocit žízně. Bidon už byl prázdný, po cestě od Kladské na Krudum totiž na žádnou občerstvovačku nenarazíte. Naštěstí to do Kladské už nebylo daleko.
Kyselé jezero, jedna z nejkyselejších vodních ploch v Evropě, a to díky louhovaným rašelinám
V Myslivecké hospůdce jsem se tentokrát občerstvil tím nejlepším iontovým nápojem na světě. Je vařený, zrzavý a podává se v půllitrech. Trochu ho pak cítíte v nohách, ale když to do Mariánských Lázní vezmete opět stejnou cestou, tak to po pár kilometrech stoupání vyjedete. A pak už jen sešup, návrat, regenerace. A jsme u toho, čím jsou tyto lázně unikátní.
Pramen Richard kancléře Metternicha ‒ voda na export
délka trasy: 20 kilometrů
start a cíl: Mariánské Lázně
obtížnost: lehká
Druhá trasa je vhodná pro méně zdatné cyklisty anebo pro rodinku s dětmi. Jako cíl jsem zvolil sousední Lázně Kynžvart a jako výjezd z města modrou turistickou stezku lesoparkem souběžně se „včerejší“ silnicí. Pěšinka vede podél Úšovického potůčku a po chvíli se u kavárny Luna Park napojíte na včerejší začátek trasy. Po čtyřech kilometrech ji ale opustíte a vydáte se po cyklostezce 2253 až do Lázní Kynžvart. Opět jsem s sebou vzal pocit zvědavosti, dobrodružství a „nic nemusím“.
A proč jsem zmínil, že tato trasa je vhodná i pro děti? Cyklostezka vede po vrstevnici, a navíc lze výlet pojmout tematicky. Lázně Kynžvart jsou specializované dětské lázně zaměřené zejména na nemoci dýchacích cest. Nejznámější pramen se zde jmenuje Richard podle syna rakouského kancléře Metternicha. Fontánka je uprostřed centrálního parčíku a já tam potkal dvojici místních, kteří si čepovali minerálku do PET lahví. Vyprávěli mi, že během druhé světové války byla minerální voda z tohoto pramene dodávána vojákům polního maršála Erwina Rommela do severní Afriky. Díky své čiré chuti a dlouhé trvanlivosti i v tropických podmínkách byla považována za kvalitní minerální vodu. Ovšem v rámci objektivity této informace musím tomu všemu přidat slůvko údajně.
Cesta zpět už není tak radostná jako včera. Vzhledem k celkem strmému stoupání po silnici na Kladskou se mi vytratil pocit nic nemusím. Stejnou cestou zpět po vrstevnici se mi totiž nechtělo, to by zase odpadl pocit zvědavosti. Nicméně ji doporučuji těm, kdož se vydají na výlet s dětmi. Nakonec, po včerejším absolvování programu Five Konzept, se mi strmě vzhůru jelo docela dobře. Na vrcholu jsem ale odbočil na stezku 2254 s názvem Smetanova alej a za doprovodu jarního zpěvu všech různých lesních ptáčků dorazil až do Mariánských Lázní.
Petr Hapka a Zpívající fontána
Víte, co je na takovém cyklistickém pobytu nejdůležitější? Důležitější než instituce návratu? Odpověď zní: počasí. Naštěstí mi vyšlo a shodou okolností jsem poslední den ještě stihl první sezonní spuštění Zpívající fontány. Nemohl jsem si jí nevšimnout, vždyť mi začala zpívat pod okny hotelu. Je jednou z nejvýznamnějších atrakcí tohoto lázeňského města. Je na kolonádě Maxima Gorkého a poprvé zahrála v roce 1986 skladbu Petra Hapky Hudba pro fontánu. Složil ji na objednávku speciálně pro slavnostní otevření fontány. Toto hudební dílo se stalo ikonickým hudebním doprovodem, které fontána „zpívá“ a stalo se neoficiální hymnou města. Na počest Petra Hapky byla v roce 2017 u fontány odhalena jeho bronzová busta. Postupně se hudební dramaturgie fontány rozšiřovala a dnes jsou součástí programu skladby jako Beethovenova „Osudová“, Zichova „Vzpomínka na Mariánské Lázně“ a „Nothing Else Matters“ od skupiny Metallica. Skladeb je samozřejmě více a u fontány je infotabule s přesným rozvrhem, kdy a co se bude hrát. Zpívající fontána je technickým skvostem i kulturním symbolem Mariánských Lázní, který každoročně přitahuje tisíce návštěvníků. Mariánské Lázně, to nejsou jen lázně zdraví a sportu, ale i kultury.
ensanahotels.com/cs
Regenerační procedura, kterou nikde jinde v Česku nenajdete
Pohyb je základním projevem života. Lidské tělo je naprogramováno pro dynamiku, ne pro dlouhodobou statiku. Metoda Five Konzept je inovativní trénink, který léčí logiku bolesti pomocí speciálních zařízení, aby se zabránilo zranění a poškození těla. Na první pohled to vypadá jako klasický strečink, ale když jsem prošel všemi stanovišti z jednoho ke druhému jako při kruhovém tréninku, mé tělo pocítilo, že je to něco víc. Polohy na jednotlivých minižebřinových nářadích (laicky řečeno) vyžadují aktivní silové zatížení svalů, na rozdíl od klasického strečinku. Tento podnět způsobí, že se sval naučí nový pohybový vzorec a může se vrátit do své původní délky. Koncept lze použít nejen jako regenerační cvičení, ale i pro akutní bolest, může být použit jako rehabilitační a preventivní opatření pro všechny věkové skupiny. Aktivními pohyby dosáhnete zlepšení držení těla a svalového tonusu, optimalizujete dýchání a krevní oběh. Jako preventivní trénink zajišťuje Five Konzept vyšší kvalitu života a kompenzaci jednostranné zátěže, protože kombinuje vytrvalost, sílu a mobilitu! Po protažení jsem si ještě zašel do Římských lázní. Usínám s tím, že výkonnostní den mám za sebou a zítra se fakt budu jen kochat.
