Test - Tern GSD - Cykloturistika

celý měsíc v městském provozu

Tern GSD

plnokrevný náklaďák do města i do vsi

text Petr Štěpánek

foto Jan Veselý

Loni v létě jsme představili kompaktní verzi Ternu HSD. Částečně skládací elektrický náklaďák nás nadchl. A tak, když se uprostřed letošních mrazů konce zimy a stále nepřicházejícího jara naskytla příležitost otestovat většího bráchu GSD, neváhali jsme ani vteřinu. A neubráníme se srovnávání.

Kolo u nás přistálo ve stejné oranžové barvě jako loni. Osobně pro ni mám slabost, moje první Yuba Mundo, matka všech cyklonáklaďáků, byla také oranžová. Náš nový Tern GSD byl na první pohled výrazně mohutnější než loňské HSD a rozvor kol zjevně delší. To se projevilo hned po nasednutí – kolo se chovalo při jízdě spíše jako tandem nebo větší náklaďák, na rozdíl od HSD, jehož jízdní vlastnosti se daly srovnat se standardním bikem. Hned při první manipulaci nás zaujala také vyšší váha, GSD je zhruba o deset kilo těžší než HSD. Vyrazili jsme tedy naše první dojmy srovnat s realitou pravidelných a dlouhých vyjížděk.

Maraton na plný pecky

Větší, těžší kolo více uveze. Prodejce uvádí až 200 kg včetně jezdce, my jsme jako na dostizích dovážili jezdce nákladem na 110 kg a vyrazili testovat do jarního bláta a sněhové plískanice. Oproti HSD jsme dostali výkonnější motor Bosch Cargo Line i kapacitnější baterii o 500 Wh. Na displeji se dá nastavit několik módů – Turbo, Sport, Tour a Eco. Když si kluci a holky hrajou, sáhnou vždycky hned po Turbu. Ještě jsem při testování neviděl nadšence, který vykřikne: „Hele, pojďme si to rozdat v Eco módu!“ Hezky plnej céres! Při našich 110 kilogramech jsme na Turbo ujeli 42 km za rovné dvě hodiny při převýšení 400 m a 39 km za hodinu a třičtvrtě při převýšení 500 m. V obou případech jsme jeli po silnici asi 3/4 cesty, zbytek polňačky a občas hrubý terén typu louka nebo pole. Vyzkoušeli jsme také jízdu v módu Sport v obdobných podmínkách. Z kola jsme dostali 45 km za dvě hodiny při převýšení 250 m, tedy jen o chlup víc než z Turba. Vše se odehrávalo za mizerného počasí na přelomu zimy a jara při teplotách mezi nulou a sedmi stupni Celsia. Baterie byla tedy pěkně vychlazená a v poslední čtvrtině se vybila velmi rychle. Ujeté vzdálenosti jsou ale při celkových 150 kilogramech dojem vzbuzující. Lze očekávat, že v letních měsících při zahřáté baterii půjde z kola dostat ještě víc. Vzhledem ke covidovému lockdownu nebylo, kam se vypravit na delší cestu, a tak věříme výrobci, že v módu Eco lze s kolem ujet přes sto kilometrů. Vyzkoušeli jsme Eco mód alespoň na konci jízdy při skoro vybité baterii a musíme uznat, že se k ní chová mnohem šetrněji než Turbo. Ale také si více máknete. Bydlím na kopci, a když mi baterie jednou došla pod ním, byl to masakr. Pro tenhle případ mám ale super zprávu. Na rámu je příprava pro druhou baterii, kterou si s kolem můžete přiobjednat. Jízdu na plné pecky vám druhá baterie prodlouží na dvojnásobek, tedy přes 80 km. A ruku na srdce, kdo bude na takovém kole potřebovat víc?

Řemen místo řetězu

Samotné jízdní vlastnosti byly podobnější Yubě Mundo než menšímu bráchovi Tern HSD. Delší rozvor prostě znamenal, že kolo zatáčelo jinak. HSD zatočilo na pětníku, GSD už potřebovalo větší prostor. Nájezdy do zatáček či otoček se podobaly spíše tandemu, bylo třeba si trochu najíždět, ne to jen slepě naklopit. Odměnou za tuhle vlastnost je nekonečný prostor za jezdcem, kam se vejdou dvě obrovské padesátilitrové tašky. Hektolitr nepromokavého zavazadla! Po pár dnech už jsem vzadu vozil tuny zbytečností jako v kufru auta – boty z běžeckého tréninku, plastovou láhev od smoothie, tašku se špinavými tepláky. A taky se tam vejdou dvě děti. Nebo celý dospělý. A když se nevrtí, kolo jede překvapivě hladce. A motor Bosch Cargo Line si poradí se vším. Naše verze měla vzadu k řazení mohutný náboj Enviolo NuVinci Cargo Hub 380 s řemenovým pohonem. Napnutý řemen drtil na ozubení jarní bláto jako mlýnský kámen zrna obilí. Nebylo třeba jej čistit, mazat ani napínat. Náboj je stavěn na 250 kg a svou mohutností vypadá nezničitelný. Jeho výhodou je, že se v něm neřadí z jednoho stupně na druhý, ale je vlastně variátorem. Vpravo v náboji je rovina poháněná řemenem, vlevo rovina pohánějící kolo. Planetová ložiska se mezi těmito dvěma rovinami naklánějí na horizontálních osách a podle směru náklonu mění převod do rychla nebo do pomala kontinuálně, aniž by došlo ke skokové změně v řazení. Tady také byla jediná slabina našeho kola. V prudkých kopcích, kde bylo potřeba šlapat, aby motor zabíral, bylo velmi těžké a někdy nemožné přeřadit. Náboj se prostě v tahu nehnul a povolit v pedálech a nechat motor zastavit často zastavilo celé kolo. Matoucí byla obráceně zapojená lanka, která nám ukazovala těžký převod symbolem kola do kopce a lehký převod symbolem kola z kopce. Osobně mám na NuVinci 360 doma postavený náklaďák Yuba a tandemové kolo, takže jsem na tohle řazení zvyklý, ale na náklaďáku Tern se prostě řazení do kopce muselo trochu předvídat.

Náboj NuVinci řadí kontinuálně jako variátor.

Do rámu se vejdou dvě baterie (dolní je vyjmutá).

Místo řetězem je kolo poháněno řemenem.

Sedlo, brzdy, vidlice

Vedle již zmíněné sedačky a velkých brašen lze dozadu instalovat Storm Box, kam se vejde 160 litrů nákladu. To už je objem jako domácí vana! Z dalšího vybavení stojí za zmínku dělená sedlovka s dvěma rychloupínáky, která umožní zasunout sedlo pro transport až k rámu. Skvělou vychytávkou je i skládací představec. Když potřebujete kolo někam naložit nebo uložit, zmenší se vám tak jeho celkový objem. Ale pozor na celkovou váhu přes 35 kilogramů podle doplňků. Tohle kolo sami na střechu auta nehodíte a i do schodů s ním budete mít problém. Do kopce se s ním dá chodit v módu WALK+, kdy kolo vedle vás jede rychlostí 4 km v hodině a vy si vedle něj v klidu kráčíte. Pro přenášení nebo zvedání už ale většinou musíte být dva, je to zkrátka kolo nákladní. Kdo potřebuje lehčí manipulaci, ať zváží menší Tern HSD. S kratším kolem a váhou přes 25 kg, tedy o deset kilo míň, se manipuluje lépe. Pro rychlé uzamčení poslouží zámek integrovaný v předním kole, pro delší parkování je dobré si pořídit extra silný zámek. Samotné sedlo na kole je také pěkná lavice, při vyrovnávání nákladu v zatáčkách se ale hodí. Jak tlačíte zadkem na sedlo, náklon kola si pod sebou dobře ohlídáte. Stabilitě jízdy prospívají také kompaktní dvacetipalcová kola s dvoupalcovými plášti Schwalbe Big Ben. A když rozjedete dva metráky z prudkého kopce, o vaše bezpečí se postarají hydraulické brzdy Magura MT5 – nejlepší brzdy, jaké jsem kdy měl v ruce. Když už úplně zastavíte, má kolo skvělý dvouramenný mohutný stojan s pojistkou. Kolo vám na něm rozhodně nespadne. Klidné a pohodlné jízdě přispívá i uzamykatelná robustní vidlice Suntour se 7 cm zdvihu. Je tak pevná, že o ní vůbec nevíte. Malé nerovnosti i díry na polní cestě požírá úplně spolehlivě. Pro jízdu v noci má kolo světla skoro jako auto. Nejenže jste vidět, ale v úplné tmě si s nimi skutečně posvítíte. A i když se baterie vybije pro jízdu, světla svítí ještě několik hodin. I přes malá kola je bicykl vhodný pro jezdce minimálně do 190 centimetrů výšky, vyšším bych doporučil kolo vyzkoušet. A pokud máte možnost si před koupí vyzkoušet modely HSD a GSD, udělejte to. Kola jsou si na pohled podobná, ale ve skutečnosti jsou úplně jiná. Uvidíte, které se vám bude lépe hodit!