Nejplacatější ze všech
text a foto Tomáš Sedláček
Srdce Moravy, úrodná Haná, má mezi Korunami poměrně malou rozlohu a nabídne mírně zvlněnou krajinu, je tedy předurčena pro cykloturisty a jako oddechová Koruna pro výkonnostnější cyklisty. Z východu ji otevírá úžasné údolí Moravské brány ohraničené Oderskými vrchy, od severu je lemována podhůřím Jeseníků, u jihu Drahanskou vrchovinou. Dominantou tohoto kraje je řeka Morava se svými přítoky, lze ji nazvat i krajinou jezer, která vznikla po těžbě písku u Tovačova. Že je tato oblast oblíbená po staletí, dokazují sídla lovců mamutů, sídliště Keltů a nesčetná novodobá města s památkami vyrovnávajícími se nejlepším turistickým destinacím. A psssst, ještě to tady není tak monstrózně podřízeno masové turistice, pojďme si to užít v klidu.
Perlou ve středu oblasti je samozřejmě Olomouc a nedaleký Svatý kopeček, ideální oblast, odkud začínat své výpravy za Vrcholy, ať už je to kouzelným Litovelským Pomoravím nebo směrem k našemu „hanáckému Montblanku“, Velkému Kosíři, pod kterým najdeme nádherná místa, zámek v Čechách pod Kosířem nebo muzeum kočárů – a samozřejmě, máme zde i Hanáckou ambasádu, kde jsou vystaveny výrobky hanáckých řemeslníků.
Hanácká vrchařská koruna vznikla jako jedna z posledních s premiérovým ročníkem 2020, vlastně jsem viděl na mapách Korun volné místo okolo svého bydliště a pak už to šlo rychle. Hned první ročník úspěšně dokončilo přes pět desítek cyklistů a v otevřené kategorii také historicky vůbec první Korunu ze všech splnily i koloběžky – z čehož je jasně patrné, že kopců u nás moc nenajdete. Hanácká má organizační tým o síle jednoho člověka s jedním pomocníkem, a stejně jako ostatní Koruny je pořádaná hlavně srdcem. Vrcholy rozdělujeme po několika poblíž sebe v určité oblasti Hané, tak aby se dal výlet spojit jako cesta s projetím několika vrcholů najednou.
Vrchařská koruna Hanácka
rok založení: 2020
kategorie: cyklisté, junioři, open kategorie pro elektrokola a koloběžky
počet účastníků v roce 2020: celkem 60 / 48 cyklisté, 6 junioři, 6 open
kontakt: www.vkha.cz, www.facebook.com/groups/vkhanacka
termín konání: každý ročník je v době od 1. května do 30. listopadu
Televizní vysílač Holý kopec
GPS: 49°23’9.082″N, 17°30’7.139″E
Signál už se z vysílače nešíří, kromě antén telefonních operátorů zůstává opuštěný jako připomínka technických vymožeností let šedesátých. Impozantní věž vysoká 46 metrů je umístěna na Holém kopci s nadmořskou výškou 360 metrů, téměř na hranici Olomouckého a Zlínského kraje.
K vysílači doporučím vydat se z Přerova okolo nenápadné hvězdárny polními cestami do vesnice Újezdec, vystoupat nahoru na Švédské šance, což je samo o sobě místo, které nesmí být zapomenuto v naší historii; a po žluté přes Beňov dolů do vísky Karlovice. Odsud je to už jen mírné stoupání až k vysílači, výhled odsud je odměnou za nastoupané metry. Dolů po modré přes Starou Ves a Přestavlky zpět do Přerova stojí za zmínku dvě poněkud zanedbané až chátrající památky, a to novogotický kostel přímo ve Staré Vsi a barokní zámek Přestavlky.
PS: Z Přestavlk jeďte směrem k vodojemu v Horní Moštěnici, tam si můžete na vrátnici stáčírny zdarma doplnit Hanáckou kyselku (denně od 5 do 20 hodin).
Obelisk Mladeč – Litovelské Pomoraví
GPS: 49°43’13.870″N, 17°0’38.753″E
U břehu řeky Moravy v CHKO Litovelské Pomoraví, kousek od zámku Nové Zámky, jedeme rozsáhlým, před více než dvěma staletími založeným anglickým parkem patřícím k jmenovanému zámku. Z lesů se náhle a skoro až nečekaně objeví a vynoří stavby, které by uprostřed Hané čekal málokdo. Na žluté stezce na pravém břehu řeky stojí na palouku mohutný, osmnáctimetrový obelisk z roku 1808, postavený pro knížete Lichtenštejna při obnově zámku. Z dalších staveb v parku určitě stojí za návštěvu nedaleký Templ – Chrám přátelství, ten najdete na druhém břehu řeky jen pár set metrů od obelisku, jeďte přes zámek.
Nábřeží Járy Cimrmana
GPS: 49°31’36.917″N, 17°35’5.274″E
I na vnitrozemské Hané máme, díky nadšencům, promenádu na nábřeží. Nábřeží je pojmenováno po osvícenci Járovi Cimrmanovi, který chtěl nám, suchozemcům, tímto usnadnit přístup k moři. Nábřeží je úplně schované, nečekané a uprostřed města Lipník nad Bečvou, dostanete se k němu velmi snadno, je hned u náměstí.
Když budete v Lipníku, tak by byl hřích neochutnat první náznak kopce Moravské brány, vydejte se na jednu z nejrozsáhlejších zřícenin střední Evropy, hrad Helfštýn. Budete velmi příjemně překvapeni, jak je zachován a opravován, nedávno dokončená rekonstrukce hradního paláce s vyhlídkami sbírá jedno ocenění za druhým – a plným právem. Z Lipníka přejedete most směrem na Týn nad Bečvou a po pohodlné cyklostezce se dostanete do Týna, odkud je plnohodnotný kousek kopce nahoru na hrad.
TIP – na kole (trekingové, horské) se dají objet hradby zvenčí okolo celého hradu a potom dole také hradby vnějšího opevnění města Lipník.
Socha mamutíka Toma
GPS: 49°29’7.039″N, 17°25’53.750″E
Přerov, skloňovaný hlavně kvůli své poloze dopravního uzlu Hané, je známý, ale archeologické naleziště tzv. lovců mamutů v městské části Předmostí je unikátem světového významu, které přetvářelo domněnky o životě lidí této doby. To vše přímo uprostřed sídliště, kde najdete památník a také naučnou stezku, součástí je i školní muzeum. My se ale vydáme nahoru nad Předmostí, vyjedeme si kopec (ano, nezvykle, ale kopec) směr Čekyně a nahoře na kopci po pravé straně se na nás kouká mamut. Tedy mládě, v životní velikosti. Betonová socha je situována přímo na zmíněné naučné stezce. Na druhé straně silnice je Přerovská rokle – závodní okruh pro autokros. Rozhled, který má mamutík Tom, je přes rokli až na Kroměřížsko, výhodou Hané je nádherná vyhlídka vlastně z každého, byť malého kopečku.